Důl Simson

Historie dolu

 

 

Roku 1848 zarazili bratři Jan a Antonín Mullerové novou šachtu Samsonku( Simsonku) Na Láně. Měli v té době tři doly – Mašinu, Anenskou a Simson. Ceny uhlí byly vysoké, obchody šly dobře. Za získané peníze vystavěli úřednický dům ve Zbýšově Na Láně, který se stal později sídlem Theodora Mullera.

Důl Simson byl dán do provozu roku 1853 po zabudování těžního parního stroje. Těžili uhlí jen nejlepší kvality, znečištěné nechávali v dole.

Kolem roku 1874 byla Simsonka 219 m hluboká, Anna 200 m, Mašina 117 m.

Roku 1892 se zvýšila těžba trojnásobně.

Roku 1902 byla postavena kovová konstrukce těžní věže. V roce 1903 byla jáma hluboká 425 m s 200m hlubokou úpadní větrní jámou. V hloubce 94,7 m byla propojena s dolem Simson štola Xaverka, která vyúsťovala v Oslavanech v blízkosti dolu Charlota (pod silnicí). Na tomto patře byl i sklad trhavin. Hlavní chodba na 7. patře v I. sloji sloužila také jako útěková cesta, při ohni nebo jiné důlní havárii, k sousední jámě Františka. Těžní stroj byl  dvojčinný s ventilovým zařízením „Radovanič“. Byl vyroben v  roce 1902   v  Blansku. Těžní klece byly dvoupatrové,  každé patro pro jeden vůz nebo sedm osob.      V  roce 1912 bylo na hlavních těžních patrech umístěno 10 koní. V této době větrání spočívalo v tom, že větry byly vtahovány jámou Simson na nejhlubší patro, stoupaly všemi důlními díly a byly vysávány  na jámě  Anna  zabudovaným  ventilátorem.      K   separátnímu větrání sloužily ventilátory na pohon stlačeným vzduchem, dodaní firmou „Boží Požehnání“. V té době bylo v provozu uhelné prádlo, které bylo schopné zpracovat za 20 hodin maximálně 351 tun těženého uhlí. Uhlí bylo tříděno na kusové, kostky, ořech, hrubé kovářské, jemné kovářské, kurpici a prach. Kovářské uhlí v té době se používalo    z našeho revíru nejen na Moravě, ale také v dolním Rakousku, Čechách, v Uhrách a    v alpských zemích. V roce 1910 byla postavena lanová  dráha z dolu Simson k dolu Františka (1 700 m). V roce 1906-8 byla dána u dolu Simson do provozu koksovna. Koks se zde přestal vyrábět v roce 1955.

V roce 1925 bylo důlní pole dolu Simson přiděleno dolům Kukla a Františka pod jedinou správu. V objektech dolu Simson byla umístěna Obvodní báňská záchranná stanice RUD až do ukončení těžby v rosicko-oslavanském uhelném revíru.

Jáma Simson byla zlikvidována zasypáním v roce 1987.  V rámci likvidace  revíru byla  28. 9. 1992 uzavřena železobetonovou krycí deskou.

Důl Simson byl 625 m hluboký.

Těžní věž dolu Simson byla vyhlášena památkově chráněným objektem-rozhodnutím odboru kultury ONV Brno-venkov číslo jednací Kult/887/87 z 29. 12. 1987. Památka je vedena v Památkovém ústavu pod rejstříkovým číslem 8105.

Dnes patří železná věž mezi státem chráněné památky pro svou architektonickou zvláštnost.   Vedení   Zbýšova   ji  nechává   podle  projektu  opravovat,   každý   rok   se   v restaurování pokročí.

Inženýr Stanislav Vopasek ji nazval „ secesním klenotem“.